Křik
Křik
Anotace: Moje další prvotina, úderná báseň.
Milovat, nenávidět – tenká je to hranice,
jako křehká, bolavá duše.
Je tak snadné ublížit,
tak jako bezbrannému dítěti.
Ale já křičím do celého světa:
Zastav slzy, zastav bolest žen, matek –
i té mojí. Už stačí!
To bolí… Už nechci tu bolest,
chci jen klid.
A zase věřit – můžu?
Poslední tipující: Marie_N, Iva Husárková, IronDodo, Marťas9, karolinakarol, Ondra, Helen Mum, Ž.l.u.ť.á.k., cappuccinogirl, Kan, ...
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk08.03.2025 00:37:57 uživatel smazán
Můžeš Věřit červený vlásku.
Bez víry to nejde.
Vlastně jde,
ale potom zůstaneš sama.
Taky jsem prožil mnoho bolestí,
a mnoho bolesti jsem bohužel způsobil i jiným,
většinou z nevědomosti,
ale nevědomost neomlouvá
a jindy zas bolest byla způsobena osudem
možná karmou - nevím.
Každopádně jsem ublížil,
i zabil...
a byť má víra hodně zakolísala,
nikdy jsem ji zcela neztratil.
Proto vím, jak důležitá je Víra.
07.03.2025 21:36:57 Helen Mum
Rozumím Ti, Červenovlásko... k té Tvé otázce, spíše si myslím, že kdo jednou prožije bolest a zklamání, nebude již ničemu a nikomu zcela důvěřovat... ale zázraky se občas dějí, a věřit - víra dokáže být mocná... Pěkně napsaná báseň, k zamyšlení... děkuji :-))
