Neutekla

Neutekla
jen se rozvázala
jako uzel
který byl až moc dlouho utažený

Když měla ještě ruce
když měla ještě jméno
našli ji divocí koně
a tak běžela s nimi

Vítr ji jedl po kouskách
nehty
vlasy
dech

A když jednoho dne zastavila
už neměla tělo
Jen tlukot kopyt v srdci
a píseň
kterou jde zaslechnout jen při cvalu

Nikdo ji nikdy nehledal
ale vítr v těch krajích
byl občas cítit po koních