měkkosti
měkkosti
Jít tiše světlem polární záře
obzorem dýchat v zastavení
protančit lehce po mléčné dráze
v měkkosti srdce dát...
uzdravení.
Nadechnout hvězdám
ze stránek snáře
v kořeny žití zní políbení
co bylo těžké v lehkost se váže
v pokorné lásce se
nebe změní...
v svit.
Sarah Sheil
Poslední tipující: Paulín, Jeněcovevzduchukrásného, mr.avenec, Martin Kredba, IronDodo, RadoRoh, Jan Kacíř, RadekČ, monarcha stěhovavý, šerý, ...
Komentáře (19)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk06.04.2025 00:08:12 uživatel smazán
Tvá báseň přináší klid a harmonii.
Tvůj hlas jakoby přicházel z jiného světa - léčí duši.
Bylo to, jako bys mi něžně šeptala do ucha svou Opravdovost.
"V pokorné lásce se nebe změní" - přenádherná metafora.
Pevné základy a propojení s Vesmírem v Tvých kořenech žití...
Bože, jak já miluji poezii, která rozehřívá duši...
04.04.2025 23:07:39 Martin Kredba
Miluji tvé básně a zde je tak krásný něžný přednes, až skoro do slz, tak procítěné, tak opravdové - z ticha Vesmíru jemně zaznívá Tvůj hlas. Klaním se a nastokrát děkuju. Je mi to hodně blízké...:)**
11.04.2025 00:59:34 Sonador
já nevím, co říct... není to dobré, ale potřebuju "překročit" jistý svůj problém, tak to budu s přednesem ještě zkoušet... o to víc mě tvá slova dojala, a moc si jich cením.... děkuju! Martine*
03.04.2025 19:48:00 šerý
No panečku, autorko.* Verše v dokonalém rytmu a souhře. Kdyby s tebou měly tančit, jistě si nešlápnete na nohu.
Vím jak těžké je, sám se smířit ssebou. Jakoby jsme hledaly kámen mudrců nebo cesty k moudré vědmě nebo k Zarathustrovi.
Líbí se mi tvá nezlomnost najít se na tom správném místě. I ve vesmíru pochopit jeho řád. Myslím, že si to zasloužíš štěstí a permanentní úsměv. Máš na to správnou tvář! A jednou tě určitě zamávám, až tě spatřím na vlasaté kometě.* Jsem bdělým.
03.04.2025 21:04:32 Sonador
můj milý, bdělý příteli... nemám slova, jen v oku se cosi zalesklo... děkuju Ti*
