Na obloze visí ptáci
hlavou dolů
jako svetry zapomenuté na šňůře
Nezpívají
jen pomalu stárnou
Pod nohama cítím tlukot
město má tepny z asfaltu
a místo krve benzin
Auta jsou jen kovová zvířata
která nikdy nespí
Když v noci otevřeš pusu
sype se z ní popel
Tady se komentáře píšou těžce. Dlouho jsem nečetla takovou poezii. Někdy jenom potichu žasnu.
19.05.2025 19:34:55 | Philogyny1
Ten Tvůj surrealismus má až moc velký koule. Tohle píší básníci s psychickou poruchou nebo totálně sjetí na drogách. Ale je to výborný a zároveń bizární, surové a smutné.
19.04.2025 10:53:47 | Krahujec