O jaru

.
Na ulici
Pod nánosem oblečení
pot a dívčí snění
Ráno jak voda pod plamenem
den vůní silic jarních tužeb
chlapce jenž výšku stromů zdolal
a nyní volá
zas býti mužem!
A chytá kolem ramen

V tom čase paniky
kdy příroda nezapomněla kouzlit
popřát poprosit poděkovat
a dýkou dostáváš za díky
prosíš vrahy ať nejsou zlí
přeji si pro tebe slova

A nejsou má
šel čas kolem nich a nevyrušil
však úsvit a soumrak
nikdo nepoleká
V době kdy jsem tu žil
píšu ti na kámen
vzpomínku na člověka
.
.