....

Tak opravdu, stezky nejsou tak schůdné. Jsme plni rozporů. Klopýtáme s upřeným zrakem k nebi a přitom směr k domovu je ten, odkud jsme vzešli. Vůně, vzpomínky, pohlazení matky, hrdost prvého vítězství nad otcem v šachové partii, pietně pod obráceným polštářem mít uchovaný otisk podloženého zadečku, prvé pubescentní soulože z čisté lásky.
Však víme, můj Příteli. A přesto bloudíme po zádech chřestýšů, kteří nám pod nohami jízlivě chrastí.
Jsem rád, že stále s poezií čaruješ*

08.05.2025 21:18:18 | šerý

prožívala se mi...

08.05.2025 10:47:01 | nehledaná

čas usypává z věčnosti

aby zas jinde přidal k dorovnání

netřeba tušit, stačí se nechat pohostit

když najdem´ hojnost strání

aby pak u cesty, kde hladoví se jen

nebylo těžké jít, by krok byl povznesen :)**

08.05.2025 09:59:30 | šuměnka