něha rozčísla oblohu

něha  rozčísla  oblohu  zdáním

až  popadaly  modrojasy 

do  nejhlubších  jezer  básní...

ale  na  patičky  všech  kojeneckých

reků  se  nalepila  smůla-neboť  je  potratila

Afroditté  díky  své  neukojitelné,

dokonce  až  cyklony  probouzející  pýše

...a  tak, a ne jinak  je  svět

  jako  roztřesený  dědoušek,

někdy  až  k  pláči  vyrajtovaný

nesourodostí  polibků  slavičích  trylků

a  kopanců  rozvzteklených  klokánků...