... kde slunce se třpytilo o něco níž
... kde slunce se třpytilo o něco níž
Ztratila se
někde v davu
na náměstí
u přístavu
a vím,
že kdysi byla plná hlasů
a že všichni z vás ji znali.
Pak, jednoho večera,
když se brány zavíraly
a na lidech únava ležela,
vyšla ven dlouhými kroky
vstříc všemu, co pomůže
zapomenout na ty roky
špíny, strachu a holé kůže.
Viděla světlo, ale stíny byly blíž,
slyšela zpěv, ale zpívala minulost,
tam, kde slunce se třpytilo o něco níž,
tam pomalu kráčela nevinnost.
Poslední tipující: Akrij8, La Suneteto, Iva Husárková, enigman, IronDodo, Anfádis, jitoush, Rafinka, cappuccinogirl, BlueZ, ...
Komentáře (14)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk21.08.2025 01:13:20 Akrij8
a nabídla Ti srdce
Z Tvé poezie dýchá čistota a opravdovost, rád jsem četl,Jordliano
20.08.2025 00:23:15 La Suneteto
Moc pěkná, ale hapruje mi tam rytmus.
Je naprosto parádně nasazenej, ale verš "a na lidech únava ležela" ho úplně zbourá. :-) Kdyby tam nebyl, nic se nestane, naopak pro rytmus by to bylo lepší. Poslední 4 verše mi taky drhnou, ale už ne tolik. :-)
Můj subjektivní pocit, samozřejmě.
20.08.2025 16:18:42 Jordliana
Máš pravdu, zejména ty dva poslední verše. Ty předchozí dva jsem tam dala proto, že jsem chtěla rytmus osvěžit, aby nebyl pořád stejný.
Dám si na to větší pozor. :)
Díky!
20.08.2025 23:51:48 La Suneteto
Rytmus není povinný. :-)
Ale zrovna tady je výrazný a posunuje báseň o level výš. Ani tady není v celý básničce stejný, ale ze začátku je ta změna plynulá a elegantní...
Ale to je moje subjektivní vnímání. Je skvělá tak jako tak!
19.05.2025 14:52:27 cappuccinogirl
Krásně zachyceno, byla jsem zvědavá, ke komu povedou ty nitky řádků a ten poslední mne Nevinností pohladil. Z dnešního světa se právě Ona vytrácí mnohdy rychleji, než by měla, je to škoda. Krásná báseň*
19.05.2025 14:07:21 BlueZ
Je skvelé, že na ňu myslíš, popri tom ako ju často ušliapu davy...ale ona tu stále je a to je dobre.
18.05.2025 23:59:11 adelhamerska
Chceme-li naslouchat pokojnému ráji, musíme někdy podlehnout žhnoucím dlaním, které zanechávají rány v našem vnitřním světě.
Musíme vytrvat – a přečkat, než se bouře rozuteče do pasti ticha.
Síla… ve všem tkví síla. Máme-li ji, dokážeme držet i neuchopitelné pod kontrolou.
Přeji ti klid – takový, co se nedá zlomit. A ticho, co nese světlo.
