kto nebol nikdy spútaný
nevlastní chuťový pohárik pre voľnosť
prelieva ju hrdlom
ako obyčajnú vodu
vietor popri rieke hojí
zápästie otlačené od špagátu
jazda na bicykli
rovná sa letu vrtuľníkom
roztočím pedále
dvíham nohy
zakláňam hlavu
a kričím
ako mi je dobreeee!
... je to tak, přesně jak píšeš...
dobre tak...
dobre, že je ti dobreee:-)*
20.05.2025 15:56:05 | cappuccinogirl
Si dodnes pamatuji ten pocit. Po převratě jsem tenkrát poprvé jel autobusem na Makarskou riviéru Chorvatska. Nekonečnou jízdou a namačkáni mezi sedačkami s minimálním prostorem k veškerému pohybu. Ano, tam se cítíl jako spoután!
Autobus konečně dorazil do cíle. Zastavil poblíž pláže. Cestující se mátožně přikrčeni v kolenou, jak lazaři "sypali" dveřmi k nekonečné mimice tváře Jadranu. Úžasem výkřiků "už jsme tady" jsme cupitali po oblázcích pobřeží. Na ten pocit volnosti snad nikdy nezapomenu! Po tvé prima dnešní publikaci jsi mi tento pocit - nekonečné volnosti, opět pěkně připoměla.*
20.05.2025 12:18:45 | šerý
mám veľkú radosť, mon šerý, že cinkla do spomienky
cupitám s tebou po kamienkoch na pobreží :)
20.05.2025 12:22:33 | gabenka