Pomalu se vinou cesty do neznáma
není to selanka ani žádné drama
ve stopách předků co smyl už čas
zůstalo něco co trápí nás.
Pohledem zpátky do zašlých dějin
sledujem vývoj té evoluce
od havranich vlasů do bělostí šedin
od géniů lidstva po tupé ovce.
Větry se ženou do nových pořádků
mění se také směr korouhviček
podmínky životů pro splátku
všech těch našich lidských půjček.
Zplatíme někdy vůbec někdy svoje dluhy
ty co se tyčí až do nebes
nebo k nim budeme slepý a hluchý
a našich výpisů se Bože děs.
Vzestupy a pády
duše jsou rozorány
zápory našich činů
kdo nese všechnu tu vinu?
Jenom my.
Zhudebněno na SUNO:https://suno.com/s/wvP1tsERh2PLRYB1
! Úžasné! Aká hlboká a podnetná báseň! Téma viny, dlhov a cesty dopredu - to je niečo, čo rezonuje! A ten záver? Len my! Silné!
25.05.2025 20:56:23 | IronDodo
Je to tak, přesně jsi to... ale nedivím se, kdo jinej by měl mistrně zachytit hříchy lidí, než ten, kdo je v pekelný knize pěkně jeden po druhým sepsaný vidí:-)*
24.05.2025 20:45:06 | cappuccinogirl