Bez názvu.
Bez názvu.
Ach, tolik vzteku,
tolik nenávisti…
Znavený ďábel s orvanými křídly
zděšen se brodí řekou mrtvých těl,
unaven dřinou, znaven zlými činy
ví, že mu spánek znovu uletěl.
Rej v lidských hlavách, rámus, kolotoče,
vztek střídá vinu, zuřivost a strach
a jazyk líže všechnu světa špínu.
Ach, kdo je oběť a kdo je vlastně vrah.
Rozrytá země,
koho budeš hostit -
nemá kdo orat,
není, kdo by sil.
Stmívá se a je teprv ráno.
Stmívá se – věk se utopil.
Stesk bloudí zemí, tma je jeho pláštěm,
ticho jak v hrobě, relaxuje zášť.
Tuhletu chvíli budem nosit v sobě
Tkáme si sukno – sukno na rubáš.
Komentáře (16)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Jitoush, pochopila jsi, o čem to je. Máš asi zkušenosti s recitací nebo s herectvím. Díky.
17.06.2025 18:58:52 | Vaska49
...Takové až monumentální...v něčem osudové......slyším,jak ji někdo s prožitkem deklamuje....o to víc slova veršů a sdělení vyniká.......v něčem až burcující....Ji.
15.06.2025 22:07:39 | jitoush
Překrásné... Líbí se mi ta nádherná pochmurná atmosféra. Ale i melodie básně je velmi působivá.
06.06.2025 18:10:58 | malé srdce - Z.V.
Omlouvám se, nechci být šťoura, ale — sukno na rubáš...? :)
04.06.2025 18:28:59 | Tomáš Václav Pohořalý
Díky za reakci. To "sukno" mi tam nějak líp vyšlo do rytmu než "plátno". Správně je samozřejmě plátno.
Díky za přečtení.
05.06.2025 17:52:42 | Vaska49
Obdivuhodná báseň, opravdu. Silně jsi zachytil, záchvěv všeho uvnitř mne, díky za prožitek*
04.06.2025 18:13:21 | cappuccinogirl
