Jelen mi kluše pod kůží

Jelen mi kluše pod kůží
a voní jako čerstvě zalitý čaj
V noci mi do ucha vlezla včela
a řekla mi vše
o hořícím úlu
i o té zápalce
ukryté ve tvé dlani

Chapadla medúzy se obtáčejí kolem mého krku
jako časové smyčky
které nikdy neskončí
Sedím u okna
kde kdysi stávala
socha králíka
s prasklým břichem

Zemřu vteřinu před tím
než to pochopím
Pod kopyty jelena praská sklo
včela mi zpívá z plic
A ten králík?
Ten mi dýchá za zády
a už sto let vyčkává

Piju čaj z prasklé lebky
voní blátem
ale chutná po medu
Na stole se otáčejí včely
s upálenými křídly
A ve vzduchu visí tvůj pohled
přibitý hřebíky k obloze

Za zrcadlem plují medúzy
Všechno ostatní jsou jen sochy
kmeny
včelí stíny

Zemřu mezi stanicemi metra
Už nevím
co je skutečné
Králičí oči září ze všech tunelů
ale třeba jsou to jen přijíždějící vlaky