Jakou?

Jakou budeme číst dneska poezii?

Či a či.

Cože?


Jen sedět v křesle a poslouchat stačí.

Moje stvoření má nastražené uši.

Jsou myši slova?

Chytáme je
v hloubce dne.

Ale jíst se dá všechno.

I myšlenky.

Proč ne?

Do souvětí se přede dobře.
Říkanka v nás roste.
Oře Přemek moudře.
Logopedie nekouše.
I pro děti se krásně píše.
Jednou jsme byli malí
a věřili ve vše jako malé kotě.

Vzpomínky na maminky
zní pořád sladce.