Šílení ptáci se tlačí do tvých úst
Tak jako já už dlouho měli půst
Teď nepozdrží ani chvilku klidu
Postávám u zdi v jedné ruce křídu
Maluji kříž a ohlodané kosti
Klekni si na zem v blátě před slabostí
Pak chvíle ztracená pohostí
tě tam, kde ještě něco zbylo
Až zatmění přervu čarou bílou
10.6.2025
12.09.2025 14:28:11 mapato
ahoj Honzo, to je tedy drsný, tak dlouhej půst
kdyby ptáci vyletěli z jejích úst...ba ne v tom je něvo jiného, cítím chlad beznaděje a zoufalstvi...pak ale bílé světlo rozetne tmu
a ty, jako normálka, zase cítíš svojí dnu...
no páne jó, z bláta do louže, no kdo si tohle vylíže...Honzíku líbilo, jdu na další, vm
10.06.2025 08:35:18 Philogyny1
Četla jsem si nahlas a kdyby jste dal na jeden řádek
Pak chvíle ztracená pohostí tě tam, kde ještě něco zbylo
tak máte krásnou dvojitou družičku. Moc se mi líbí.
10.06.2025 08:38:30 Jan Kacíř
Původně jsem chtěl text v tom místě přerýt, pak jsem pravda získal nějaké pochyby, ale opticky by pak ten řádek trčel a mě už nic netrčí...
A samozřejmě děkuji.