Šílení ptáci se tlačí do tvých úst
Tak jako já už dlouho měli půst
Teď nepozdrží ani chvilku klidu
Postávám u zdi v jedné ruce křídu
Maluji kříž a ohlodané kosti
Klekni si na zem v blátě před slabostí
Pak chvíle ztracená pohostí
tě tam, kde ještě něco zbylo
Až zatmění přervu čarou bílou
10.6.2025
ahoj Honzo, to je tedy drsný, tak dlouhej půst
kdyby ptáci vyletěli z jejích úst...ba ne v tom je něvo jiného, cítím chlad beznaděje a zoufalstvi...pak ale bílé světlo rozetne tmu
a ty, jako normálka, zase cítíš svojí dnu...
no páne jó, z bláta do louže, no kdo si tohle vylíže...Honzíku líbilo, jdu na další, vm
12.09.2025 14:28:11 | mapato
Četla jsem si nahlas a kdyby jste dal na jeden řádek
Pak chvíle ztracená pohostí tě tam, kde ještě něco zbylo
tak máte krásnou dvojitou družičku. Moc se mi líbí.
10.06.2025 08:35:18 | Philogyny1
Původně jsem chtěl text v tom místě přerýt, pak jsem pravda získal nějaké pochyby, ale opticky by pak ten řádek trčel a mě už nic netrčí...
A samozřejmě děkuji.
10.06.2025 08:38:30 | Jan Kacíř