Patříme k sobě

Nej je přátelství
s Tebou Marie
ve verších Ti píši
že mám ráda srdce Tvé
Tvou říši

Maruško kamarádkou si nejblíže
ve verších mého srdce
Slyšíš tepe...

Když objímala si mě když sem se cítila tolik sama
opuštěná
bolavá
mám fotky
vzpomínky se vrací

Ty a já
si mi matkou a sestrou
rodinou
co sem byla odepsána asi od začátku
Ty jsi andělská křídla
co mé srdce poznala
a zachránila se synkem , manželem a zvířátkama

Jsi sestrou i matkou
si víc než umíš si představit
si mi veršemi pochopení
si zázemí

A manžel v dobrém i zlým mě chrání
láska víc než jakýkoli přání
co jsem měla a syn požehnání
mého já
a tak sem rozechvělá
že sem rodinu přece našla

Dnes přídeš a budeš s náma
třema a šneky africkými

Jsi zázemí
rodina
smích v našich srdcích
a svět
té spousty let co pro sebe máme
a ještě jich mnoho k sobě dáme

Tobě patří mě myšlenky každou noc
když se synkem s nímž ponocuji
našemu chovu šneků afrických obřích
ale i manželovi vy jste křídly ráje ale manžel tu se mnou naštěstí žije
s ním a synkem se vidím díky Bohu stále
s Tebou tak často ne
a tak Ti píši že děkuji že jsi
kamarádko do deště

Vy jste můj svět
mé srdce
nezraďte mě prosím

Když rodina ta pravá mě odepsala
ta z dětství víš....ta stará co se se mnou nebaví
nebylo to lehký a tak mám vás
nejbližší mojí
navždy

Ale mí rodiče mé dítě milují
hlavně můj táta
a tak jim odpouštím...
A mí sourozenci.....ztratily se v davu
jenom jednomu zůstala jsem
v srdci
ten nejhodnější bratr
drží s dobrými lidmi
protože je hodný
a jediný jiný z mé rodiny
už od dětství