Když se opiješ ve tři ráno
jdeš na záchod
ale nerozsvítíš si světlo
Tvoje vlasy se otřou o bambus na polici
a svítí žlutě
- cítíš tu barvu
poslepu sáhneš na mokrý ručník
- modrý, jak víš
ale nevidíš ho
V poušti v tu chvíli
klade samice škorpiona
do písku šest vajíček
Jiná devět
Obě je zahrabávají
rytmicky
pomalu
hnědošedýma
průhlednýma tlapkama
A pak hledají vodu
Jinde na světě řve chlap na svou ženu
a dělá jí modřinu na ruce
Jsou jich statisíce
Rudý svět
V hlavách těch žen roste les
- milují ticho a hlínu
Jsou to lišky
bouře
cítí sníh
padá na písek a modré oči nejsou tím
co znamená nebe
Asi umírám
všichni umírají
Křik se mísí s blátem
a s ním zanikají i modré oči
- lepí se k obloze a vraždí