Hudba bez hlasu

Hraješ jen ve mně,
hudbo bez hlasu
nosím tě v sobě jak oheň bez jasu
snad přijde den, kdy naladím tě zas,
kdy tón rozezní i tichý hlas

Kytara zaprášena, na zemi stojí
snad bojí se, že u mě neobstojí
to věčné ticho možná ji bolí
nehraje pro mě - já nezpívám pro ni.

Vezmu ji opatrně a setřu prach
pohladím struny, rozhlédnu po notách
jen teď jen na mě - ten další tah
však v krku vyschl hlas

Mám jistých pochyb, zda bude to dost
zda vytvořím si v tobě most
zda přijde čas, kdy naladím tě zpět
a píseň ve mně rozezní celý svět

Hraješ jen ve mně,
hudbo bez hlasu
nosím tě v sobě jak oheň bez jasu
snad přijde den, kdy naladím že zas,
kdy tón rozezní i tichý hlas