Černý tulipán

Pod březovým listím usíná tma

a zmateným palisádám hořklo na patře

buď jen mým výmyslem 

neposedným jak mračna od jihu

a výpotkem květiny omrač mé svody

co nikdy signály větrům nevyšlou

Prostořeký lokaj srká z politého stolu

pod olbřímým úkolem padouši věsí uši

darem obdarováni syčí slova v kůře vět

dechu ti ubírá ze zločinu vina, palčivý jed

Uz branci prolomili mříže do skladu němých?

Či snad padly modříny tesané pohnutkami dnů?

Rozcestí blednoucí v tržišti svatých - to jste chtěli?

Procesí vrat na klíč co nemá ani temnota v podkroví?

Mířeje trochu lidsky trefuji srdce vždycky

rašelinou budiž ti mělký hrob

Pod březovým listím usla tma