Příliš těžký je samoty háv
který skryl již na tisíce hlav
a protentokrát připomíná mně
že jsem sám
Tam ve mně, kde plál štěstěny svíc
tam už teďka není zhola nic
jen neznámý hlas mi říká dál
že jsem sám
I kdybych mlátil hlavou do kamene
nejspíš si už na mě nevzpomene
tenhle pocit mi jen říká dál
že jsem sám
Kéž bych mohl dostat kousek lásky
od té (mojí?) krásné tmavovlásky
však na čele to napsaný nemám
že jsem sám
už se v tom nevyznám
v nás dvou se nevyznám