Bez energie
člověk tahá za šňůru.
Slabý vstřik
a pohled
na kočičí princeznu.
Prázdné stěny
ohlásí zvuk lednice.
Moment, člověk
dělá často,
co vlastně nechce.
Slova jsou hluchá
a mysl bloudí těžce.
Samota a v ní leží jen stíny, každý je jiný, hledám rým, na ticho v koutech zavřených skříní, na déšť co v oku přenáším.... :-)
11.07.2025 15:53:10 | RadoRoh