Od zítra...
Od zítra...
Dostávám vzkazy, abych nevěšel hlavu,
nekoukal dozadu a podíval se vpřed,
abych si osladil svou hořkou černou kávu,
brýlemi růžovými pohlédl na svět.
A tak jsem poslechnul, nadechl se z hloubi,
narovnal ramena a zatáhl břich,
mrknul se do zrcadla a protáhl klouby
a vrásky ve tváři poskládal mi smích.
Smál jsem se sobě, své sebelítosti,
smál jsem se samotě i nesplněným snům
a věděl najisto, že se mi poštěstí
jít vstříc dalším, lepším dnům…
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Jo a to jak se smejes,to je proste nezamenitelny a nezapomenutelny, tak se smej co nejvic, at nakazis a poznamenas co nejvic lidi! Nedavno jsem s Kackou vzpominala na to, jak se smejes, na tabory, na tvuj zpev a predbihaly jsme se, ktera si pamatuje kterou pisnicku a kterou jsme mely rady...u jedne byl taky smich...nebyla to ta hrbitovni...? Ale ten jsem puvodne vubec nemela na mysli...
30.07.2025 20:12:01 | Veru
Asi myslíš Divnej smích :-). No jo, minulý týden jsem byl na táboře zahrát dětem u táboráku. Jenže to už není No to se ví, Yes sir, nebo Rosa na kolejích. Dneska je to Mirai, Sebastian, Kryštof... To víš, časy (a hlavně děti) se mění a já už bych dneska ty tábory dělat nechtěl. S vámi to byla zábava, dneska už je to spíš otrava...jezdím tam jen proto, že jsem to předal těm "mladým" a slíbil pomoc.
31.07.2025 11:16:33 | G.P.
Ta je opravdu optimistická! Hezká! Tak věřím, že se to povede, a že to nemáš jako já...že nejsem schopna hned, tak mám každý den "od zítra" :-D
30.07.2025 20:10:50 | Veru
Výborné, pane básníku.
V života škole,
nahoře, dole,
přes pouště, pole -
s úsměvem. Olé!
30.07.2025 18:00:14 | Souputník
To je prima životní přecevzetí!*
Není života bez bolestivých překážek a nemáme tolik času života, abychom před nimi stále plačtivě klečeli na kolenou!
30.07.2025 13:59:39 | šerý
Lítost nikam nevede a sebelítost je jen past. Ve světě kde se odvaha zaměnuje za hloupost, soucit za slabost a láska za hřích se těžko žije a není divu, že se člověk po cestě ztrácí. Když padnu na kolena a líbám něčí ruce..necítím se poražen ani v područí...chci jen..aby ten kdo stojí pochopil a pocítil svoji velikost. Narovnal se. Z hluboka se nadechl a pochopil svoji hodnotu. A ano...přál bych si aby našel svůj "střed"...je to můj bližní...mám ho rád.
30.07.2025 12:19:04 | Mirakulum Smeiros
Život je jako sinusoida, chvíli jsi nahoře, chvíli jedeš dolů,
chvíli se pečeš v tropech a hned mrzneš na jednom z pólů...
30.07.2025 13:10:45 | G.P.
