Žena.....

Šel jsem s ní lesem
Známe se už drahně let
I tou pěšinou kolem zpěněné Opavy
jsme spolu šli mnohokrát
Dnes to je jiné
na Praděd nedojdem
ani na Ovčárnu už nezbylo sil
Tak jdeme jen kousek ke hrázi....

Usedá na zídce
a do jarního slunce mhouří oči
Dívám se na ni
jak si tiše hoví
Ruce má v klíně
Říčka dovádivě šumí
a ONA
naslouchá jejímu rozjímání
...........o posledním sněhu
...........i o květech ve stráni
Pak na mě pohlédne
a usměje se stejně
jako před léty
když jsme se po prvé setkali
Stále je úchvatná
a stále ještě jsme
.........ONA
obdivuhodná a silná Žena
...........i já...