to co se neříká

v noci se probouzím
bez očí
bez těla
v hlavě jen písmenka
drzá i nesmělá
stejně je posbírám
fouknu ti do uší
to co se neříká
to co se nesluší


v předsíni zuju se
naboso v komoře
já budu pod tebou
ty budeš nahoře


až oči otevřeš
vyskočím do trávy
možná ti zamávám
má lásko
c´est la vie