Těšení

TĚŠENÍ

Těšíme se do měkkých postelí, 
když nám hlavu dláždí kamení 
a těšíme se, až budeme dospělí, 
než zjistíme, že jsme dospět nechtěli.

Těšíme se na první sníh, 
již za pozdního léta sklonku,
abychom se svezli na saních 
a zas těšili se na jarní bzukot brouků. 

Těšíme se na slunečné dny, 
abychom se nemohli dočkat dešťů. 
Těšíme se, až si splníme sny, 
a nová předsevzetí až se zhroutí v lednu. 

Těšíme se na pláč našich dětí
a až po letech vylétnou nám z hnízda, 
abychom zjistili, jak čas rychle letí 
a život je jak na divokém koni jízda. 

Těšíme se na páteční večery, 
od pondělní ranní kávy,
až obědvat budeme v neděli, 
až se týdny v koloběhu zblázní. 

A možná někdy těšíme se do hrobu, 
avšak pouze sporadicky. 
V životě totiž musíme mít oporu -  
ze života těšit musíme se vždycky...