Na konci cesty.

Na konci cesty - kamenná zeď,
zeď vzdoru a svědomí.
Na nářky, tvé, znám odpověď,
dnes, již, mě slova nezlomí.

Kol cesty trní jen a kamení,
boty mám celé rozedrané.
Vítr snaží se dát mi znamení:
já děkuji ti, větrný pane.

Před hradbou z kamení stojím,
čelo mám opřené o chladnou zeď.
S planými sliby se nespokojím:
lépe je skončit to - tady a teď !