Jednou, až mi sám ďábel spočítá mé činy,
a nastane poslední má v světě hodina,
bude už pozdě na to, omlouvat zločiny,
za které odvrhla mě, má kdysi jediná...
Nebyl bych já jí nikdy dobrým mužem,
a slz těch smutných očí se tak nedočkám,
jen bych Ti drahá, nechtěl zůstal dlužen,
tak odpusť, že já na Tě, nikdy nepočkám...
Ďábel mě totiž dneska pozval na hostinu,
že mají v pekle pro mě kotel připraven,
za ty zlá slova k Tobě, co si neprominu,
sám budu, hlavní menu, v hrnci špinavém...