Hlavní menu

Jednou, až mi sám ďábel spočítá mé činy

a nastane poslední má v světě hodina,

bude už pozdě na to omlouvat zločiny,

za které odvrhla mě má kdysi jediná.

Nebyl bych já jí nikdy dobrým mužem

a slz těch smutných očí se tak nedočkám,

jen bych ti, drahá, nechtěl zůstat dlužen,

tak odpusť, že já na tě nikdy nepočká́m.

Ďábel mě totiž dneska pozval na hostinu,

že mají v pekle pro mě kotel připraven —

za ta zlá slova k tobě, co si neprominu,

sám budu hlavní menu v hrnci špinavém.