ZTRACENÉ MYŠLENKY

Zleva do prava, shora dolů
písmenka z nitek ve věty,
tkát do slok, do souvětí,
v krajky je snoubit spolu.

Nelehké je najít správná slova,
jindy snadno je v hlavě nacházet,
spěšně je přeskládat, přeházet,
zahodit, zapomenout, začít znova.

To když se vytratí myšlenky z vět,
nebo se v žádné z nich nezdrží,
jako by padaly z nebe na zemi a zpět,
a básník pak začne zvolna hladovět.

Nad prázdným papírem jen sedí,
ztracen v myšlenkách, do prázdna hledí.

Když bílý papír pozvolna bledne,
čekáním na uhlazený tah pera,
zatímco básník svá slova hledá,
a pak ta změna, když si vše sedne,

když zaplní se vybledlý list,
slovem znějícím jak z flétny svist,
když písmo se v spěchu rozleje
inkoustem stránku zakleje,

tak píší se romance a balady,
obrazem jsou básníkovy nálady,
slova klíčí, tančí, mění se v déšť,
ztracené myšlenky teď můžou kvést.