Ozvěna ticha

Na prahu dne ticho se sklání,
pod kapkou rosy spí první přání.
V dáli probouzí se neznámý hlas,
volá nás kupředu a přesto zní v nás.

Pod křídly času stíny se krčí,
touha se v očích rodí i mlčí.
Každý krok co váhá na cestách dvou,
zpátky nás nese svou stínovou hrou.

Ať odpověď mlčí či hlasitě zní,
v srdci je neklid z nejistot dní.
Cesta je tichá a přesto nás vede,
ozvěnou tam, kde dotek nás svede.


E. S.