Rada od mrtvých ze snu

Bože vzbuď mě ze snu o mrtvých,

kde slysim jen slova: "musíš jít".

Doma slycham o zatrpklých.

Můj táta i má babička, říkají ty věty.

Na hrob snad vám donesu i letošní květy.

 

Nerozumím, kam mám jít?

To mi srdce přestane bít?

Já se přece nevzdávám, překonám i nemoc,

Kdo však má dnes vydržet tu velikou bezmoc.

 

Bolest ustoupí, hledej v duši,

ty práce a slova, které Ti sluší.

Pomoz blizkym neboj se,

před svými blízkými ukloň se.

 

Je v Tobě tolik síly, nechtěj vědět míru.

Žádný cit není však z papíru.

Pýchu, bolest, strachy odhoď,

Obuj se do pořádných bot.

 

Dneska se oře na poli,

Ty to zvládneš, představ si, že Tě nic nebolí.

Nech to na nás, co jsme v nebi,

Odstraníme všechny hřeby,

hřeby od krve a bolesti a zlosti.

 

Život bolí, zvykni si znovu,

my věčně nemůžeme koukat dolů 

Pomoz si sám a těm co jsou okolo,

Záměr se na ně, co by jim pomohlo.

 

Dělej jen pro sebe a svoje bližní,

ti, co Tě ničí, tak řekni: Zmizni!

 

Slova: ,,Musíš jít byly myšleny jít dále"

nečekej na na spásu ani na pana krále.

Věř ve svou sílu a úchop ji a drž,

Zvládlas přece tolik, tak ani toto nevzdej.

Nenič sebe ani od ostatních se nedej

 

Změň svůj život a "nebuj se"!

Věř tomu všemu a nevzdej se!