Děvčátka.

Je v tom dusot kopyt
i pláč ztraceného dětství.
Je mi to blízké.
Život není laní.
Jen světec obstojí,
duše,,rozsypaný písek
a nářek v bezejmenné dlani.

Kolik lidí zvedla poezie,
když násilí je provázelo mezi řečí.
Ta řinčení ztvárnila
jako výpověď nevinné oběti.

Do zrcadla se člověk dívá
a ztrácí i proč.
Být žena je krupobití,
i když z dětství
neseme si strnulost.

Co je největší hřích?

Přestat mluvit,
aby byl strnulý smích.

Vida,post královny i dítěte,
se musí obhájit.

30.09.2025 15:02:44 | mkinka

z katovy zručnosti

30.09.2025 14:53:49 | Philogyny1

Phil, díky za upozornění.

01.10.2025 21:57:14 | Matahaja

Já tam našel v mluvnici měkké i. Ale jistý si nejsem.

30.09.2025 15:25:12 | Matahaja

:D

30.09.2025 15:44:49 | Tyjátr

Ahoj, co značí tvůj koment? Díky.

30.09.2025 16:01:34 | Matahaja

No že asi neumíš hledat v mluvnici :))

30.09.2025 16:19:41 | Tyjátr

To je možný, ale potřeboval bych to vidět. Můžeš upřesnit, proč tam má být tvrdé y? Díky.

30.09.2025 16:54:57 | Matahaja

Přivlastňovaný předmět je rodu ženského.

30.09.2025 16:59:23 | Tyjátr

Tak jo, opravím. Díky.

30.09.2025 17:08:38 | Matahaja

Kontroverzní text, ne zvrácený, alegorie mnohých osudů. Chápu tvůj odstup, sám jsem přemítal, zda to uveřejnit. Zdravím.

30.09.2025 14:25:43 | Matahaja

Tak to jsou osudy, vypointované do hrůzných konců. Napsal si to bez okolků a kudrlinek. To jen umocnilo verše! Kvůli tématu mám k tvé práci zdrženlivost. Ale neodpustím si, že ta prvá strofa je geniální. *

30.09.2025 11:59:10 | šerý

aj aj...

30.09.2025 10:28:48 | jort1