Miloš - Miloslav

Miloš – Miloslav

Miloš – Miloslav
Jméno Tvé je záhadné —
nejsi Slávek, ale Miloš.
(Pro mě navždy Milošek.)

Pomohl jsi a stále pomáháš,
vím, jak je to často únavné a bolí,
a někdy bys nejraději všechny přetáhl holí.
Pomáhání je Tvým i mým životním mottem,
nikdo nic nenamítne,
když si připijeme na zdraví —
třeba i nealko pivem.

Zdraví — to je to, co nás spojuje,
a jeho význam je pro nás skutečný.
Někdy chci být malíř,
co maluje svět, jaký si přejeme — neskutečný.

Tvoje práce zedníka a stolaře je obdivuhodná,
krásně voní, i když večer jistě bolí.
Jsi jeden z mála, z těch posledních,
co znají smysl práce našich předků —
a já to hluboce uctívám.

A proto — díky Ti, Milošku,
za vše, co děláš tiše, bez řečí,
za každou chvíli, kdy pomáháš,
a kdy svět kolem kvete díky Tobě.

Žena, co stojí po Tvém boku,
co smí nahlédnout do Tvé duše
a dokáže to ocenit,
dává Ti kus sebe.

Ty však ukazuješ,
že péče a pozornost mají smysl —
a dáváš kus své druhé poloviny,
pokud cítíš, že si to zaslouží.

Láska není jen čin —
je to mnohem víc.
Milovat znamená navzájem dávat,
aniž by jeden o něco přišel...
a někdy ani nemusíš nic říct.