Psychologická hantýrka

Kolikrát snadnější je zlomit si nohu,
než básně psát brzy po rozchodu.

Hledal jsem v knihách chytré složky,
a nakonec skončil v křesle psycholožky.

Má potřeba mluvit byla velmi urgentní,
když ona pomalu hovořila o fázi latentní.

Neznala mysl moji, má přesná navigace,
ten nový pojem – relativní deprivace.

A jak jsem bloudil v mysli s šancí nevelkou,
potkal jsem se tam s hybridní partnerkou.

Má mysl zmatená a černá jako saze,
prý už se dostala do spouštěcí fáze.

A tak vás, milý pane, stále něco nutí
do fáze asymetrických rozhodnutí.

A když se opijete a hlava vínem je zpita,
tak to, prosím pěkně, je – kompulzivní sociabilita.

Tak pokud to, čtenáři, chceš pochopit snáze,
tak si to laskavě vygoogli draze.