Prozření

Cvak. Cvak — dvakrát otočíš klíčem. Zamykáš.
Proč? Vždyť tam nic cenného nemáš.

Odcházíš kolem deváté a vracíš se od něj ráno.
Sprcha, vyvenčit psa a do práce…
A večer co večer se to opakuje.

Je to stejné jako s námi?
Asi ne…
Směješ se ještě? Máš radost?
Nebo je to jen o tom šukání?

Lidi už si o tom povídají.
Tady vědí všichni všechno, co nemusí…
Lhala jsi ve všem. To mě nepřekvapuje.

Každý snáší samotu jinak…
A noci jsou dlouhé v téhle části roku.
Chvíli jsem čekal na nějaké vysvětlení,
ale vlastně nevím, k čemu by mi bylo.

Všechno to přece vidím a slyším…
Ahoj, čau, když se náhodou potkáme —
bez objetí, bez pohledu, hlavu dolů a nedívat se.
Hlavně se nedívat…

Mám se stydět? Za co?
Asi je to tvůj způsob života —
přeskakovat z postele do postele.
Doufám jen, že si to ostatní taky užili.