Snažím se hledat světla
bez scénáře
nenapsaných prvotin.
Slova občas protnou rým.
Křeč v prostorách času
mizí v mlze pout.
Dech kreslí
a bota z odřenin
se chce zout.
Je svoboda?
Snad jen stín.
Tahle báseň má krásnou hloubku i ticho mezi slovy — působí, jako by se v ní dýchalo mezi větami. Cítím v ní touhu po svobodě i unavené kroky duše, která ji hledá. Krátké, úderné, s poetickou přesností — jako světlo v mlze.
05.11.2025 20:05:36 | Červenovlaska
V tvých textech je jistá divokost a neuspořádanost, obojí mám rád. Necháváš prostor pro fantazii. Hezký večer u kočiček.
04.11.2025 23:42:26 | Matahaja
Zdravím,to samé říkal Martin Halaska.Mel údobí,kdy mě četl, teď nestíhá,jak jeho kluci rostou a má se co ohánět, tři děti jsou velká starost.
Zdravím a přeji krásnou dobrou noc.
04.11.2025 23:47:15 | mkinka
Také mě to oslovilo. Ráda jsem četla, ráda tipuji a posílám pozdrav z Prahy. Daniela
04.11.2025 20:43:22 | danaska
Pěkná báseň Mkinko. Bota z odřenin se zouvá, slova občas protnou rým nenapsaných prvotin .... krásná:-)
03.11.2025 17:58:05 | MartinX
Děkuji za podporu a mám radost a píšu jak jinak než s s kočičkou na klíně, co vrní a dříme.
03.11.2025 18:27:04 | mkinka
„Tento svět není důležitý a kdo to pozná, získá svobodu.“
----------------------(Albert Camus)---
03.11.2025 07:11:23 | RadoRoh