Zločin a trest
Zločin a trest
nehledám cestu, hledám cíl
kroky ve tmě, lomoz řetězů
svázán k zemi, v zajetí
okovy v krvi rudé kalené
cítím to jejich pevné sevření
každý dech má váhu zlata
poslední odpor proti moci
proti síle která maso pne
duše je volná, chce jít pryč
ne! ty nesmíš odejít
pak soudce života rozmáchne se
vidím zeleň, světlo dne
hladina moře za rychlého úsvitu
loď, loď se zmítá v rytmu vln
vidím dítě, matku jenž ho svírá
„dala jsem ti život!“
ne! já musím odejít
hvizd ostří v letu, tma
duše je volná, už je pryč
tělo, to k zemi padá
za všechny své hříchy
musel jsem odejít!
kroky ve tmě, lomoz řetězů
svázán k zemi, v zajetí
okovy v krvi rudé kalené
cítím to jejich pevné sevření
každý dech má váhu zlata
poslední odpor proti moci
proti síle která maso pne
duše je volná, chce jít pryč
ne! ty nesmíš odejít
pak soudce života rozmáchne se
vidím zeleň, světlo dne
hladina moře za rychlého úsvitu
loď, loď se zmítá v rytmu vln
vidím dítě, matku jenž ho svírá
„dala jsem ti život!“
ne! já musím odejít
hvizd ostří v letu, tma
duše je volná, už je pryč
tělo, to k zemi padá
za všechny své hříchy
musel jsem odejít!
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
No, mně se právě ta jednoverší líbí...
22.04.2007 08:38:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
důraz se ti v básni povedl a navíc důraz spojený s výrazivem, v první sloce chválím onomatopii, ale s rudou jsi to už přehnal, tu bych dal pryč, je přecej asné že krev je rudá, kdyby jsi chtěl byjádřit stáří aktu tak bys mohl napsat černá ale rudá krev je moc
jenom z osobního pocitu mi vadí jednoverší a přímá řeč, ale pokud se na to dívám i z druhé strany mohlo by to čtenáře upoutat organičností a oživením děje
22.04.2007 08:33:00 | Pavel Kotrba