Anotace: Zimní 2025
v nahotě dnů
snímala slzy
a připadala si
stroze cizí.
Seděla za stolem
a vzpomínala na mámu.
Ano, tenkrát se opařila,
když dělala vinou klobásu
a bylo to hodně dlouho.
Jak se slzy měří,
když u štědrovečerního stolu
chybí blízký?
Mami, dáš si také
salát a rybu.
Chvilku, už se smaží.
Vlak máčí cestu na hřbitov.
Vítr fouká.
Člověk je na světě
jen letmý host.
Rozloučení mává nebi.
A co hvězdy?
Ty máma také vidí?
Asi.
20.12.2025 15:05:28 malé srdce - Z.V.
S potěšením básníka jsem prožil Tvou báseň — a vím, že zachvěla mým srdcem. A to stačí…
20.12.2025 10:16:32 PIPSQUEAK
Je to tak, navěky ve vzpomínkách a ve tvém srdci. A i když to nikdy nepřebolí, přesto všechno, naučila tě dávat lásku i druhým, co je krásnějšího.
19.12.2025 21:41:03 Krahujec
Vzpomínky zůstanou a láska navěky také. K tomu jsou nejlepší fotky a dostati se do minulosti , proplout si opět tím krásným a nebo mluvit s někým, kdo si to společně prožil.
19.12.2025 21:46:45 mkinka
A najít vstřícnou duši a nebýt na smutek sama.
Ona žije ve mně dál a dýchá. Jsem z jejích buněk.