Cesty vlakem bývají inspirativní

Pohřbívám své nepřátele vždy se všemi poctami
strach se však dere do vědomí a klonuje ty postavy,
abych já v té hrůze znova
musel sekat, bodat, umlčovat
stíny,
co ukradli mi tvář,
slovy,
jimiž mlčí samotář.

Pak pohřbívám ty kousky sebe a nešetřim slzami
v nich naděje a odpuštění, že nakonec i vy sami
budete muset v hrůze znova,
pokleknout, přiznat a odčiňovat
viny,
co vám rozežraly tvář
činy,
které, ničí vaši svatozář.