Kapka rosy.

Podívej, kapka rosy na chodníku,
místo velké, jako po pětníku:
slunce ji vypije.
Ále, jaképak orgie,
jen žízní chřadne.
Bez vody i strom uvadne:
a, co taková květina,
bez vláhy ztrácí se a usíná
a suchá naposled zašustí:
smrt ji už nepustí.
Dovoněla.
Přitom se oddat chtěla
snadnému životu.
A teď ? skončí v kompostéru
na zahradě - někde u plotu.

Tak je to s krásou, co dosloužila.

Když byla mladá a rozvonělá,
na každém lístku ctitele měla;
a teď ?
Z mlčení zeď - práce pro anděla.