Anotace: ... co se nezapomíná...
Tajemství zrodu
Bouřící soutok podzemních řek
bělostnou pěnou
tvé břehy vzkříšení míjí;
odešel čas.
Svět zbarvil se henou…
stíny starých stromů tu pravdu skryjí
před úplňkem,
než vrátí se den
tvé sladké krve;
naposled… poprvé;
snad přijde zas
den víření křídel andělských…
den,
kdy posvěcen dědičný hřích.
04.02.2026 23:06:51 šerý
Příliš patetický verš "... den víření křídel andělských... " mi ten dojem z pěkné poezie pokazil. Obešel bych se bez něj. Ale jen můj osobní dojem.
05.02.2026 11:06:41 bezhlavý jezdec
... máš pravdu, milý příteli, mívám takové úlety a je dobře, když mě občas někdo, kdo tomu rozumí a má pro poezii cit, usměrní... děkuji za to...