Zimní lampa

Těkavý průlet dnem
a svět v měřítku
s nepřeberným dnem.

Co bych chtěla?

Jen dýchat nocí.
S obrazem fantazie.
To jediné má šťávu
a peripetie budou v tahu.


Do okna svítí lampa.
Přítelkyně moje.

Stálá a jediná.
Přikryje a uspí
i v temné díře.

Maluji jí
do malé skrýše.

Nemluví
a nitrem dává
v plachosti siločar návratů,
zná výkřik trojího souzvuku.


Svítí pokorou
a čajem přívlastků.