Milující

Když vyšplhám se až nahoru
stojí to za tu námahu
zhluboka se nadechnu
a zahledím se do dálky

tam v zamlžení
v květů snění
v ptačím pění
v zelenění

rozprostře se ta nádhera
svatého architekta krásy krás
když jeho střípek světla
ukrývá se v každém z nás

pohladím kůru lípy staleté
jako mladá kráska
mi hlavu poplete
když zašeptají mi její listy
nevím jestli je to láska
to nejsem si tak jistý

ale ty pocity mě slastí ochromí
i ptáci a stromy jsou vlastně
milující
jsou stejní jako my.