Lidská mysl

Lidská mysl-toť tichý chrám,
kde myšlenky se rodí i hynou.
Tajemná říše, jíž střežíš sám,
kde sny ve stínech noci tiše plynou.

V hlubinách jejích světlo i tma
svádějí věčný, tichý spor.
Není to země, co konec má,
spíš vesmír bez hranic, bez opor.

Je labyrintem zrcadel a chodeb,
kde pravda s klamem tančí v objetí.
Má tisíce masek, tisíce podob,
každá z nich skrývá své prokletí.

Je poklidnou říčkou, ve které plavou
tisíce vzpomínek i dávných snů,
Neklidným mořem i řekou dravou,
zrcadlem jasných i temných dnů.

A v tomto proudu, jenž nezná břehů,
každý z nás hledá svůj vlastní klid,
v dravosti sílu a v tichu něhu,
učí se v sobě – i s sebou – žít.