V chodbě plné obrazů

Zněžnil jsem svět,
když jsem ho přejmenoval na světík
A sebe jsem zněžnil
v chodbě plné obrazů.

Slyšel jsem šepot,
skříp
a bolest.

Slyšel jsem věci,
před kterými se utíká.

Křivé tóny a smyčky mi trhaly uši,
a já se snažil doběhnout až na konec.
Za světlem.
Za barvami.
Za teplem.

V obrazech kolem
nebyla špetka umění.
Bylo ho tam kýbl
a mě z toho bylo zle.

Byl jsem moc rád,
když jsem se zabořil do trávy
A nechal se lechtat
Stéblem svobody.

6.4. 21:12