Snáší se květ sakurový,
jako růžový obláček sněhu.
Na moje otázky neodpoví,
kdo na druhém je břehu.
Zpěv ztracených do šera zní,
nota za notou do tmy se skládá.
Až tklivé odplují tóny poslední,
noc ta, již nebude mladá.
Dopadly do trávy květy,
růžový koberec do ní vetkaly.
Jakoby různé dva světy,
na cestě své se setkaly.
12.04.2026 12:09:51 Romana Šamanka Ladyloba
Jo, čím dál víc
Při pohledu na sakury
Když růžově sněží
Si uvědomuji
Jak je život krásný
A prchavý