neznama
neznama
Nikdy nebudeš má.
Co bych dal za to, abych se mýlil.
Abych mohl držet tvou ruku ve své,
Abych se mohl dotýkat tvých rtů,
Abych mohl žít v naději, že budeš navždy se mnou.
Nevím, kdo jsi. Nevím.
Vím jen, že si ta, kvůli které ztrácím rozum.
Jsi ta, kvůli které se vyplatí žít.
Ta, kvůli které má cenu ráno vstát.
I ta, kvůli které má cenu večer usínat.
Vím, že mě znáš. Tvůj šibalský úsměv se mi vkrádá do snů.
Krásná neznámá.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
po dlouhý době sem zas zavítala na liter a tvý dílo bylo první co sem četla, jsem moc ráda, že je to tu furt tak pěkný a tvý dílo mě zahřálo na dušičce:)
10.08.2007 19:39:00 | Sharon
Taky občas někoho takového potkám, teda ,,občas'', nedávno jsem potkala, a taky mě to donutilo (ono to šlo úplně samo) k tomu, abych napsala básničku.. možná mi ji ta tvoje trochu připomíná:)
09.07.2007 18:25:00 | slunicko.o.o
opravdu moc pěkná básnička.. jen kdyby někdo napsal takovou báseň na můj účet :D
29.06.2007 21:52:00 | pawlina
vítej ne literu...tvá báseň je vážně...krásná :) od první básně,kterou tu lidé napíší,si obvykle nikdo nic neslibuje,ale ta tvá mě překvapila a mile okouzlila,jak už to básně psané z lásky mají ve zvyku...jen tak dál
08.06.2007 21:28:00 | ztracená
