Dokonalý svět: Nadčlověk

Anotace: Teď je tady taková oddychovka, od toho, co já píšu za poezii. Jde o utopickou báseň bez úsměvu na rtech.

DOKONALÝ SVĚT: NADČLOVĚK

Všechno je v jedné rovnováze
bez válek a negativních emocí.
Všechno teď jde velmi snáze,
a tak žádná zkáza nám nehrozí.

Nevidíš tu nikde žádný hmyz,
všechen je totiž umělý.
Ten blbý, dotěrný dávno už zmiz
a hned je náš život veselý.

Bez bacilonosičů je to ono.
Ať žije nanotechnologie!
My už jsme víc, než homo,
který už tady dlouho nežije.

Jsme ve všem stoprocentní
smyslově a inteligenčně.
Po telepatii pak už nic není
a nevraždíme se mezi sebou zbytečně.

Každý máme svoje city
jako kdysi náš předek.
Nejsme však za ně tvrdě byti,
ve všem máme dokonalý pořádek.

Jsme sami sobě doktory,
staviteli, baviči a rodiči.
Uzurpujeme si vesmírné prostory,
protože jsme krapet na výši.

Jednou tu nebudeme my
a ani naše klony.
Sečtou se naše dny,
a pak tu budou ti cizí... Oni...