Noc je jako opona
zvedá se každé ráno
denodenně dokola
my jdem jak tupé stádo.
Tupé hry pak na hledišti
denodenně hrajem
jak slepice na smetišti
stále něco hrabem.
A než se spustí opona
den vystřídá noc
žijem v duchu zákona
kde silnější má moc.
Rozdali jsme svobodu
a teď si na ni hrajem
podléháme zákonům
však někdo je víc hájen.
Na pedestal obdivu
stavíme vzletné činy
žasnu němě v údivu
jak do hlav bijou klíny.
Víra v sílu arogance
v mediální pravdě
realitu za kus žvance
měníme tak snadně.
Vítěz píše historii
a nebo předělává
my jak tupci v agónii
voláme sláva, sláva!
Všichni jsme si rovni
však někdo si je rovnější
buďme všichni svorni
vždyť budoucnost je včerejší.