Vlastenecká

Anotace: báseň o rodné vlasti

Sbírka: Matčiny oči, Skleněný déšť (výbor)

Vlast jako matka domů volá tě
pryč si celé dny z rodného kraje
víska se v létě topí ve zlatě
žlutý plod na blankytu sladce zraje

Vlast objímá tě hebkou náručí
stejně, jako kdysi tě matka laskala,
kde stromy šeptají a řeka tam hučí
drobotina na hřbitově pro ní plakala

Ach má matko mému srdci nejbližší
já byl ve tvé vlasti jediný syn
proč však nikdo má slova neslyší ?
a nepochválí dobře vykonaný čin

Až od východu vyjde to zlaté kamení
nejhezčí snad v celé naší otčině
zde v kraji severním žiji od narození
a tam rovnež spočinu v náručí matčině