Karenvalové nebe

Anotace: Něco jako báseň v próze

Karnevalové nebe

Nebe,už zase zveš mě na maškarní bál?
Neříkej že ne,vidím tě.
Od rána máš barvu mědi,která se mísí s šedí.
Tentokrát jdeš za rytíře,viď?A budeš s dalším dnem zápasit..zkus to i za mne.
V poledne jsi prosluněno,máš přes sebe zlaté pruhy slunce a rozfoukané vlasy mraků.
Ale no tak-na Zlatovlásku se nepodobáš,ani na Děda Vševěda.
Odpoledne změníš barvu na božskou modř a necháš milence
kolébat na vlnách naivity,že jeden druhému snesou modré z nebe.
Víš,že to není pravda.Sice jdeš zrovna za oceán moudrosti,ale oblek měníš hned s podvečerem.
Tvou tvář zalije ruměnec a skrz škrabošku oranžových mraků,snažíš se přede mnou skrýt.
Poznám tě,ať už se snažíš skrýt za Harlekýna či za Kolombínu,je to zbytečné.
A pak?
Najednou jsi pryč.Převléklo jsi se za noc a musím uznat,že ty drahokamy na šatech se ti blyští stejně jako hvězdy.
Zase jsi vyhrálo.
Soutěž o nejlepší karnevalovou masku dne.