Vlci lidem

Vlci lidem

Jen les nám je domovem,
kde vítr trhá uši,
jak k nám nese Vaše slova,
i my máme duši!

Duši, která nezná,
než úprku a běh,
před zbraněmi lidí,
maj za námi spěch.

Že prý jsme Vám ovce
kdysi zabili,
jenže to Vy nás
téměř jste vybili!

My žít však chceme dál,
a tak, ač člověk si hrál
s životem a smrtí,
dál naše vytí letí
lesem, skrze jehličí,
a až k Vám,
do domů, do chýší.

A jestli jednou přece,
ze světa zmizíme,
vězte, že naše vytí,
pro Vás trýznivé,
ozývat se bude dál
lesy, jak by démon
na stromy v nich hrál!